Litobratřice

Historie Litobratřic


Historické fotografie Litobratřic z let 1895 - 1942


Historické fotografie z knihy Leopolda Finka „Leipertitz Tief sind die Spuren …“



Použité fotografie jsou z knihy „Leipertitz Tief sind die Spuren …“ autora Leopolda Finka, kterému tímto děkujeme za udělení souhlasu s uveřejněním těchto fotografíí na internetu.










Dle moravského registru lánů z roku 1673 ležela obec Leypertitz v okrese Znojmo.
Na mapě: Leypertitz kolem roku 1772 a okolí.





Zdroj: rakouský státní archiv Vídeň 3, josefínská mapa 1772-1782, mapa okresu Znojmo, 83 občanů a rolníků, 91 baráčníků a zahradníků, 185 koní.
Vznik obce není blíže znám. V roce 1278 byla poprvé v jedné listině zmíněna pod jménem Lupratitz. Už tehdy vznikl kostel a fara, a to ukazuje, že šlo o větší místo. Od roku 1395 patřil kostel a vesnice benediktinskému opatství Vilémov (u Čáslavi), od roku 1450 pánům Moravsko-krumlovským. Pozdější majitelé, knížata Lichtenštejnská, zasahovali stále do dějin vesnice. V 16 stol. bylo místo luteránské. V polovině 17. stol. byla zavedena opět katolická víra. Roku 1672 byl obnoven rozpadlý farní dům a nově založena fara.





Znak obec Leipertitz nikdy neuváděla.
Pečeť (vlevo) – nejstarší dochovaná pečeť s farním a obecním patronem, svatým Jiřím, na koni a bojující s drakem.
Pečetní razítko místního úřadu (uprostřed) – 32 mm průměr.
Pečeť (vpravo) – měří 29 mm, v dolním půlkruhu je nápis *SIGILLUM-ZV-LOPERTITZ-1599*.





Pohlednice přibližně z roku 1895.
Před kostelem stojí ještě tzv. červený kříž, sochy před vchodem do kostela a Mariánský sloup před školou ještě nejsou. Na rybníku bylo „koupaliště“.





Pohlednice přibližně z roku 1900.
Nově 4 sklepy u rybníka a Mariánský sloup před školou.





Pohlednice před rokem 1900.





Místní náves – foto přibližně z roku 1936, zapřažen kůň s krávou.





Škola a školní vyučování:
1674 – pravděpodobné zavedení jednotřídky pány Moravsko-krumlovskými, knížetem Hartmannem lichtenštejnským (zavedení povinné školní docházky v Rakousku-Uhersku Marií Terezií teprve kolem roku 1749). První vyučování proběhlo v domě č. 134.
1818 – Zřídil statkář Karl Fürst lichtenštejnský novou školní budovu (jednotřídku). Vyhořela 18.7.1864 a byla následně znovu vystavena. Tato školní budova byla pozdější obecní hostinec.
1869 – Byla školní budova zvětšena o druhou třídu, tato přístavba byla později hostinský sál.
1884/85 – Zřízení nové školní budovy (viz vrchní obrázek). Škola měla 4 třídy, 1 sborovnu a konferenční místnost a byty pro 2 učitele.
Do roku 1921 stál před školou Mariánský sloup. Se zřízením válečného pomníku byl přemístěn ke kostelu, vedle vchodu na kostelní věž.





Pohlednice přibližně rok 1910.





Pohlednice přibližně rok 1922.
Vlevo nahoře škola, před ní nově postavený válečný pomník (1921), vlevo dole obchod se smíšeným zbožím, vpravo socha sv. Nepomuka, silnice ještě není zřízena.





Foto přibližně z roku 1920.
Před obchodem p. Voglera, vlevo od kostela.





Snímek přibližně rok 1940.
Vlevo farní dům, vzadu škola, vpravo vpředu obchod p. Voglera.





Snímek přibližně rok 1940.
Vlevo vzadu farní dům, uprostřed most přes potok, vpravo vpředu holič, obchod se smíšeným zbožím a knihovna.





Ulice břežanská.





Ulice u rybníka přibližně rok 1940.
V pozadí rybniční studna a místní rybník.





Místní rybník s ochranným lesem, foceno přibližně roku 1920 od sklepů. Litobratřický rybník a potok lze poprvé nalézt na kresbě kolem roku 1680. Na další skice nalezneme po proudu ještě 2 další rybníky.





Křtitelnice v kostele – kamenná, velmi stará a cenná, dnešní stav – horní miska ukradena, spodní díl zachován.





Obraz svatého Jiří.
Namaloval vídeňský malíř, pořízeno roku 1912, dříve umístěn nad hlavním oltářem, nyní na boku vlevo.





Soška Panny Marie s Ježíškem na postranním oltáři (mariánském).
Tvůrce: umělec z Grödnertalu (údolí) v jižních Tirolích, darovala roku 1903 rodina Hansových. Jakoby zázrakem zůstala soška při těžkém granátovém útoku (5/1945) celá. Soška cestovala každý rok s věřícími na pouť do Maria Dreieichen (Rakousko).





Z dřeva vyřezávaná kazatelna, dnes již neexistuje.





Adventní výzdoba kostela.
Ze stropu visel adventní věnec, který byl vždy slavnostně vysvěcen, věřící s sebou brali na posvěcení i malé věnečky, které si odnesli domů a také tam při hořících svíčkách zpívali adventní písně.





Velikonoční výzdoba kostela.
Nad oltářem socha „Zmrtvýchvstalého“. Velikonoční svíce je v katolické liturgii symbolem zmrtvýchvstání Ježíše Krista, byla zapalována poprvé na Vzkříšení a hořela při mších až do Nanebevstoupení. Během roku byla zapalována při křtech a pohřbech.





Kostelní kůr – kvůli vzrůstajícímu počtu obyvatel byl kostel příliš malý, proto se přesunul v roce 1848 vchod na kůr ven.
Varhany pořízené roku 1883 byly později zvětšeny, zčásti v 1. sv. válce odvezené varhanní píšťaly byly roku 1923 opět zakoupeny.





Svatý hrob – umístěn vpravo v lodi pod kůrem, během 2. sv. války nově zakoupen.





Pocta zemřelým během 2. světové války – výzdoba kostela.





Andělé.
Původně vlevo a vpravo od ciboria (liturgické nádoby k uchovávání proměněných hostií – Eucharistie), nyní z obou stran hlavního kříže, ve špatném stavu.





Bůh Otec – socha byla původně vedle kazatelny vpravo, nyní již v kostele není.





Kostelní okno vlevo před hlavním oltářem – Srdce Mariino, dnes čiré sklo.
Kostelní okno vpravo před hlavním oltářem – Srdce Ježíšovo, dnes čiré sklo.





Mariino obětování.
Levá strana u kazatelny, darováno rodinou Wantschar(?) v roce 1923, dnes čiré sklo.





Spoutaný Spasitel – vlevo u vchodu do kostela, věnováno k poctě Boha od Matthäuse a Magdaleny Hansových v roce 1923, dnes čiré sklo.





Svatý Cyril a Metoděj – vpravo u Mariánského oltáře, věnováno Cyrilem a Marií Autratovými na památku jejich pohřešovaného syna Willibalda v roce 1923, dnes čiré sklo.





Mariino hledání domova – vpravo u vchodu do kostela, věnováno k poctě Boha od Leopolda a Marie Brunnerových (?) v roce 1923.







Procesí na Boží tělo – bylo to nejslavnostnější procesí v roce, veliký den v roce. Byly rozestavěny olšové stromečky, cesta pro procesí posypána pískem, trávou a květinami a 4 oltáře ozdobeny těmi nejkrásnějšími květinami.





Socha svatého Josefa – vlevo u vchodu do kostela, z roku 1730, tvůrce neznámý, lasturový vápenec, nyní ve špatném stavu.





Socha svatého Antonína Paduánského – vpravo u vchodu do kostela, z roku 1730, tvůrce neznámý, lasturový vápenec, nyní ve špatném stavu.





Mariánský sloup (Immaculata) – u kostelní věže, vedle kostela, kolem roku 1700, neznámý tvůrce, lasturový vápenec. Socha neposkvrněného početí Panny Marie stojí na zeměkouli ovinuté hadem, bohaté zdobení, za hlavou kroužek s 12 hvězdami.





Misijní kříž – vpravo od vchodu do kostela (dříve zde stál Červený kříž), vysvěcen roku 1910, je z bílého mramoru.





Kříž na drnholecké ulici – foto přibližně z roku 1960, zřízen roku 1909 Annou Marií Ivenz, později byl zrenovován a popsán česky.





Socha sv. Jana Nepomuckého – naproti kostela, vytvořena roku 1743 Ignazem Lengelacherem (jedním z nejvýznamnějších sochařů, který pracoval na jižní Moravě, *1698). Vzácná barokní socha, materiál: kámen, nynější stav: zarostlé v keřích, tento skvost je v opravdu špatném stavu.





Socha Nejsvětější Trojice (Bůh Otec, Syn a Duch svatý = holubice) – nejstarší vysoký kříž ve vesnici, u hřbitova, vytvořena roku 1718 Peterem Tröpschem, renovována roku 1867.





Kamenný kříž – u silnice do Hrušovan nad Jevišovkou, vytvořen roku 1802 Mathiasem Schmidem, materiál: pískovec.





Socha Svaté Rodiny – u silnice do Břežan, vytvořena roku 1718, renovována 1777, zřídit nechali Daniel a Barbara Fischerovi, materiál: vápenec. Asi v roce 1964 těžce poškozena traktorem, trochu zrenovována a popsána česky.





Válečný pomník – zřízen roku 1921, před školní budovou, kde dříve stával Mariánský sloup. Dnešní stav: německý pamětní verš, jména padlých a kříž odstraněny v roce 1945, nahrazeno českým textem a symboly Rudé armády (srp a kladivo uprostřed rudé pěticípé hvězdy).





Hlavní kříž na hřbitově – stojí uprostřed hřbitova, pozdní klasicismus, zřízen roku 1818, zároveň s hřbitovní zdí, materiál: kámen, v letech 1990 a 1995 zrenovován německými rodáky.





Hřbitov – přední část.
Foto asi z roku 1942.





Hřbitov – zadní část.
Nápis na oblouku na konci hřbitova: „Blahoslavení jsou zemřelí, kteří zavřeli oči v Pánu.“





Škola – foto přibližně z roku 1920.





Škola – foto přibližně z roku 1930.





Oblastní tělovýchovná slavnost roku 1936.





Před Válečným pomníkem – pocta zemřelým.





Oblastní tělovýchovná slavnost roku 1936 – nástup před Válečným pomníkem.
Copyright © 2006 – 2017 LITOBRATŘICE-NET. Vytvořil Martin Michal. Všechna práva vyhrazena. Aktualizováno: 21.1.2011 20:00